Objednávka Desů Zde!

Odkreji ti svou minulost-6.díl

29. prosince 2010 v 1:46 | Kajen =o) |  Moje Povídky
Courtney se pohádala s otcem,poté co ji našel ve Forks.A kvůli otci ztratila Jakea a Paul a Sam na ni zaútočili....

Blížili se čím dál víc a víc.
Praskla větev.Oba se zastavili a pohlédli tím směrem,kde se ozvalo prasknutí...Z křovin vyšel Mike....To je jeden z Kmene odkud pocházím i já.Měl ten šrám přes oko,co jsem mu udělala.Opravdu velice vrčel,víc než na mě a na..ehm..Jakea.Po obou vystartoval.Možná byl silnější,ale oni byli dva a vypadalo to,že po Mikeovi vystartují i ostatní.Proměnila jsem se a začala mu pomáhat.Vzala jsem si Paula,přišel mi jako vhodnější soupeř než Sam.Dost často se ozývalo kňučení z obou stran(Drakewolfes x Quiletes).Potom se přidávali i ostatní,až na Leah a Setha.Ti někam utekli.
Prali jsme se ještě nějakou chvíli,pak nás posunovali k útesu.Shodili nás z něj.Přitom jak nás tlačili jsem si zvrtla zadní tlapu.Zakňučela jsem.Chytla jsem se tlamou Paula za tlapu a tím pádem jsem ho strhla s sebou.Paul to nečekat a zavyl.Dopad do ledové vody byl strašný.Myslela jsem,že nedoplavu.Zadní tlapa mě při plavání dost bolela.Naštěstí nebyli takové vlny a všichni jsme se dostali na břeh.Paul doplaval na jiný než my.Mike se mi podíval na tu nohu.

'Máš jí vymknutou,budu ti ji muset narovnat.'
'Cože?'Divila jsem se.
Proměnil se zpátky."Jak ti to mám tekhle narovnat?!"
Taky jsem se proměnila zpátky.Lehla si tak, jak mi Mike řekl a čekala.
"Připrav se na velkou bolest."
Mike to začal rovnat.Bolestí jsem zatnula zuby.Bylo to jako kdyby vám ji přejel bagr a měli jste ji rozdrcenou na kousíčky,nebo kdyby jste šlápli na padesát hřebíků a ty vám probodly tu nohu.Sice už jsem si párkrát něco vymknula,ale tohle bolelo hodně.Párkrát jsem i lehce vykřikla.Mike mi to narovnal zpátky.
"A je to."
"Díky."
"Zkus zahýbat prsty na nohách."
Zahýbala jsem.
"Dobrý."Usmál se.

Stmívalo se."Dneska je úplněk viď?"Zeptala jsem se.
"Jo.Stejně jako před 4 lety."Připomněl mi.
"Musím jít za Jacobem a vysvětlit mu to.."
"Myslíš,že tě k němu pustěj?!"
"Musim to zkusit.Aspoň dokud jsem to já..."Zvedla jsem se a běžela k Jakeovi domů.
Musela jsem být opatrná aby mě neviděli.Opatrně našlapovat,potichonku dýchat...
Uviděla jsem ,jak se na něčem domlouvají.Stáli v kruhu.Byli tam úplně všichni až na Jakea.Zezadu jsem se přiblížila k domu.Našla jsem okno a ním se podívala do vnitř.Bylo to okno,které patřilo k Jakeovu pokoji.
Jake tam seděl na posteli.Něco držel v ruce.Nejspíš to byla fotka.
Měla jsem málo času.Potichu jsem to okno otevírala a vlezla k Jakeovi.

"Co tu děláš?!"Zasyčel.
"Jakeu Prosím,nechmě abych ti to vysvětlila.
"Není co vysvětlovat!"
"Já vím,že jsem ti ublížila.Mrzí mě to.Ale mám své důvody,proč jsem se ti to bála říct."
"Fajn Poslouchám..."A sedl si na postel.V ruce držel opravdu fotku.Držel fotku se mnou.To mě trochu zahřálo.
"Víš.Bála jsem se ti to říct,protože mi bylo jasný,že se mnou pak nebudeš chtít mít nic společnýho.Když jsme ti nepřátelé.Věř mi,kdybych si mohla vybrat z jaké smečky bych byla,nikdy bych si nevybrala tuhle.Nenávidím jí.Stydím se za to,že k ní patřím." 
"Ale říct si mi to mohla."
"Já jsem ti to chtěla říct dneska večer.Už jsem si to i v duchu připravovala,jak ti to řeknu.Jenže táta mě hnusným způsobem předběhl."
"CO tvůj otec myslel těmi zákony?"Začal se vyptávat.
"Za to,co jsem provedla,mi hrozí asi ten nejhorší trest.Provinila jsem se tím,že jsem utekla a porušila slib."
"Jaký slib?!"
Nadechla jsem se."Takový slib,který trvá věčně."
"To nechápu.Jak věčně?!"
"Už ho nezruším.No,je jen jeden způsob,jak ho zrušit."
"Jak?!"
Zvedla jsem hlavu a zadívala se mu do očí.S tíhou jako kámen jsem mu to řekla. "Tím,že umřu."
Jake mlčel,jen se mi díval do očí.
"A měl bych o tom slibu ještě něco vědět?!"Řekl Jake po krátkém mlčení.
"No asi jo,ale slib mi,že se nerozčílíš,nebo nebudeš reagovat tak,jak by jsi neměl."
"Slibuju" Špitl nesměle s úsměvem.
"Tak jo,"Nadechla jsem se"víš tím slibem jsem se něco jako...ehm...zasnoubila...."
"Cože?!"Přerušil mě Jake. "S kým?!"Zavrčel.
"Kdyby jsi mě nechal domluvit,řekla bych to!"
"Tak fajn, prosim."A udělal gesto rukou.
"Ty se rozzuříš!"
"Tak dozvim se to?!"
"S Mikeem.."Zašeptala jsem,co nejpotišeji.
"S kým že?Neslyšel jsem."
"S Mikeem."Řekla jsem trochu hlasitěji.
Jake se zamračil."S jakým Mikeem?!"Vrtělo mu hlavou.
"S tím,co ses popral."
"S tim blbečkem?!"Divil se.
"Jo.S panem Šampónkem."
"Počkej,to on je taky z vaší smečky?!"
"Jo."Kývla jsem na souhlas.
"A jak ses jako zasnoubila?!"
"No,tomu se ani nedá říct zasnoubení...Je to něco jako...životní spojení nebo tak něco."Soukala jsem ze sebe.
"No,tak,co je to životní spojení,nebo jak jako probíhá?"
"Začíná to první proměnou.Mojí první proměnou,tedy ženy..."
"U vás se proměňují i ženy?!"Přerušil mě.
"Jo,"pokračovala jsem"po první proměně alfa ,nebo ženy otec,začne vybírat své dceři jakoby snoubence(životního partnera)" upřesnila jsem "Otec ho vybírápodle postavení ve smečce a  pomocí zápasů.Vítěz a dcera pokleknou před otce.Otec dá svolení a oni si musí slíbit slib,který si připravili.Poté jim otec požehná a své pouto musí pár spečetit. ..."
"Pár?!"Přerušil mě opět Jake.
"Beru to obecně."
"Aha."Kývl Jake.
Pokračovala jsem "Pouto spečetí tím,že se vydají na svůj první společný lov upírů. ..."
"Hmmm... .A ten váš,"zdůraznil váš" probíhal jak?"
"Padli jsem si...aspoň v jednom...V lovu upírů.Doplňovali jsme se navzájem.Docela dost jsme jich společně zabili."
Jake nasadil žárlivý pohled.
pokračovala jsem pro uklidnění Jacoba."Jenže to bylo asi to jediné v čem jsem si padli.Alespoň v mém případě."
"Takže se nemusím bát,že mi s ním zdrhneš?!"Ujišťoval se.
"Jo, nemusíš."
"To se mi ulevilo."Oddechl si.
Chvíli jsem se na sebe usmívali.
Najednou, mnou projela ukrutná bolest.Až jsem bolestí zavřela oči.
Projela mnou další."Court,jsi v pořádku?!"
"Ne...hmmm...vím..."Soukala jsem ze sebe.
DOba bez bolestí se zkracovala,bolesti zdelšovali.U některých bolestí jsem až křičela.
Jake se na mě díval bezmocným a vyděšeným pohledem."Můžu ti nějak pomoct?!"S bolestí v hlasu ze sebe vymáčkl.
"Kde je tu nějaké místo,kde svítí velice dobře měsíc?"
"Ta louka,kterou jsem ti ukázal."
"Doveď mě tam...prosííímmm.."Opět jsem začala bolestí křičet.Do pokoje vtrhla Leah."Co se tu děje?!"To už mě Jacob držel v náručí.
"Pojďte s námi."Řekl Leah a mizeli jsme ze dveřích.
Po cestě, která mi připadala jako věčnost, mě Jake uklidňoval."Vydrž!Už tam budeme..."
Bylo mi jako kdyby do mých žil  někdo pouštěl silně hadičky,které ty žíly trhají...
Po cestě jsem postupně Jakeovi  řekla všechno,co má udělat,aby byl v bezpečí.
'Jakeu,jakmile ti bude něco hrozit utíkej pryč!Nesnaž se mi pomáhat!Smečka ať se tě nebojí bránit!Klidně ať mě roztrhá!'
"Ne!"Okřikl mě."Na to zapoměň..Proč by si mi měla ublížit?!"
'Nevím,jak se budu potom ovládat...'
"Po čem?!"
'Uvidíš...'Odpověděla jsem a pak už jsme jen mlčeli,protože jsme byli na místě.Jake mě položil uprostřed louky,aby na mě svítil,co nejvíce měsíc.Stočila jsem se do klubíčka.Kroutila jsem se v bolestech a Jake nade mnou ještě chvíli dřepěl."Vážně ti nemůžu nějak pomoct?!"
'Ne..Nezapoměň to,co jsem ti řekla.'
"Neboj.."A dal mi pusu na tvář.
"Jaku,Courtney bude půlnoc!"Křikl Embry,abychom věděli,že je nejvyšší čas,aby šel Jake k nim.
Jake pomalu couval k nim.
Na tváři jsem začínala cítit zář měsíce v úplňku.Srdce mi začalo silně bít,jako kdyby chtělo utéct před bolestmi,které přicházely a stupňovaly se a silněly.Křičela jak hodně nahlas.Když jsem na chvilinku utichla ,slyšela jsem uzvěnu v lesích.Kosti  mi začínali mohutnět a já myslela,že tu bolest už nevydržím.Krvavě mi zrudly oči od bolestí.
 Rostly mi o trochu víc svaly a vyrostla jsem o pár centimetrů.Vlasy mi vyrostly po ramena a trochu více ztmavla.
 Začalo se všechno v mém tělo zvětšovat.Celým tělem mi projížděly bolesti až jsem už nebyla v klubíčku.
 Když byla má lidská podoba přeměněna celá, přišla na řadu vlčí.Samo mě to proměnilo ve vlka.Oblečení jen lítalo kolem.Bylo roztrhané na kousíčky.Bez bolestí jsem ležela na boku a odpočívala.Ve Snaze zpomalovat svůj dech,uklidnit se a připravit se na další proměnu.Měsíc zakrily mraky a já získala trochu více času.Jake se ke mě chtěl přiblížit.Zavrčela jsem na něj,ať neriskuje.Na tvář mi začali opět dopadat měsíční paprsky.Dech se zrychlovat.Tep začal nabírat opět na síle.Po celé mé kůži se začalo šítřit nepříjemné mravenčení....Pak pocity kousnutí a bolest,jako když vám někdo začně travat chlupy.Jeden za druhým mi začal vypadávat a hned ho nahrazoval jiný chlupek.Ale tyto chlupky měly bílou,čistě bílou barvu.Poté ,co jsem měla nový 'kabát' jsem opět o trochu vyrosta a zmohutněla.Vstala jsem.Byla jsem mohutnější a větší než Sam a ostatní ze smečky ve vlčí podobě ,ale pořád o trochu menší menší než Jake.A takhle mi to vyhovovalo.
Na levé noze mě začalo něco šíleně pálit až jsem z toho zakňučela.Ohledla jsem se na tu nohu a tam jsem vyděla, jak se mi tam pamulu rísuje malý dráček.Stejný jako má táta a ostatní proměnění z mé smečky.Začal se mi zlepšovat zrak,protože jsem už neviděla Jake v mlze jako před tím.Také sluch a slyšela jsem tep snad všech,co byli kolem.Srnců,Smečky,Jakea a ptactva.Cítila jsem lépe,dokonce jsem cítila i krev,která nebyla před tím vůbec cítit.Ucítila jsem nové pachy,které jsem cítila čím dál tím víc silněji.To znamenalo,že se ty pachy rychle blížili.Dívala jsem do zeme a bystřila vše,co se kolem šutlo.Cukla jsem sebou,když vzlétla sova a začala houkat.Zřejmě ji něco vyplašilo.Za mnou začali praskat větve a šustit větve.Ohlédla jsem se a začala se tím směrem mračit.Uviděla jsem několik očí.Pak se mi začali zobrazovat obrysy postav zvířat.Začala jsem vrčet a otočila se ke všem těm očím a stínům čelem.První obrys se začal blížit.Ostatní tam zůstali a zřejmě na něco čekali.Jak se ten stín blížil,lépe jsem ho ropoznávala.Po chvíli jsem už věděla,kdo to je.Okamžitě mi to došlo.Drakewolfes!První stín byl Mike.Odpudivě jsem na něj zavrčela.Mě jsem celou dobu skloněnou hlavu.Musela jsem si hlídat Mikea,takže na Jakea mi nezbyl moc čas.
'Tak jak?Půldeš domů?!'Ptal se mě přes myšlenky Mike.
'Nikdy!'Odsekla jsem.
'Ale ty musíš domů!Máš vůdči mě povinnosti!'Nechal toh Mike.
'Chápeš to?Já se tam nevrátím!'
'Nechápu.To tu radši budeš s timhletim blbečkem Jacobeckem?!'
'Není to blbeček!'A hned jsem po něm vystartovala.Každej,kdo o Jakeovi jen křivě promluví je u mě kaput!

Leah

Jak jsme Courtney a toho druhýho pozorovali,celou dobu měla Courtney skloněnou  hlavu a vrčela něj.Potom na něho zničeho nic vystartovala.Museli si zřejmě něco říct a to Courtney naštvalo.Nevím.Každopádně jak po něm Court vyrazila Jacob ji chtěl okamžitě pomoct.

 Zastaila jsem ho."Jakeu!Ne!Nepleť se do toho.Nevíš,co ji řekl.To je jejich věc!"A dala jsem před něj ruku a opřelaji o jeho hrudník jako gesto,aby zůstal na místě.Tohle gesto okamžitě zopakoval vedle stojící Sam."Jakeu.Nepleť se do toho, Leah má pravdu.Nevíš,co se mezi nimi stalo."
"Přece tu nebudu jenom tak přihlížet!"Neodstoupil Jake a už už se cval za nimi.Šla jsem za ním a předběhla ho a stoupla si před něj."Stůj!Pojď zpátky.Nejlepší bude když půjdeš domů mi to tu ohlídáme.Víš,co ti řikala Court!Buď mimo nebezpečí!"Snažila jsem se ho uklidnit,jenže Court mi moct nepomohla.Jakmile jsem to dořekla, zakňučela.Vydechla jsem nahlas."Ach jo."
Začali se blížit i ostatní a úplně Courtney a toho vlkodlaka obklíčili.Udělali kolem nich neustále se pohibující kruh.Vůbec jsme tam neviděli,takže jsme nevěděli,co se děje.Ale podle ticha jsem usoudila,že se už neperou.Vlkodlaci pořád chodili do kola.Občas bylo jen slyšet, jak Courtney vrčí.Jak tak kolem nich ti vlkodlaci chodit,mám pocit,že se i trochu prášilo.Slyšeli jsem řetězi a pak jak něco cvaklo.Po cvaknutí se ozvalo bolestivé a smutné zakňučení,které patřilo Courtney.Vlkodlaci udělali hlouček a rozeběhli se směrem od nás.Jen pár jich zůstali.Chvíli před námi nervózně přešlapovali.Jacob chtěl vyrazit za nimi,jenže ho nechtěli,ti co tu zůstali, pustit.Bylo jich tu tak pět.Vrčeli na Jacoba.A mi jsme hned přispěchali jako celá směčka za něj,abychom jim ukázali,že je nás víc a že ho budeme chránit.

Jacob

Jak jsem viděl před sebou těch pět vlkodlaků,jak mě nepustí.Bylo mi úzko.A hlavou mi okamžitě začeli probýhat myšleky, že jsem Courtney viděl asi naposledy.A to se mi nelíbilo.Ještě,že tu byla teď moje smečka.Ještě ne oficiálně,ale byl jsem neoficiální alfa.Kolenečně těch pět vlkodlaků už se vydalo za ostatními na nic jsem nečekal a vyrazil za nimi.Samozřejmě už ve vlčí podobě.Smečce jsem nařídil ať se vrátí domů.
Byl jsem jim vzávěsu.Zdálo se,že se na něčem domlouvali,protože se zhlukli k sobě za běhu.Semtam k sobě nahnuli hlavy a dívali se na sebe.Během vteřiny se každý z nich rozutekl jiným směrem.eden však běžel rovně.Rozhodl jsem se,že budu sledovat tohohle.Běželi jsme poněkud rychle,protože jsme za chviličku byli mimo moje území.Tady jsem ještě nikdy nebyl.Jejich území bylo úplně jiné.Měly úplně jiné stromy.Nebyl na nich tolik mech.Dopadalo sem více měsíčních paprsků.
Začínalo se rozednívat.Nevím proč,ale pohltila mě úleva.Asi proto že uvidím lépe jejich svět, a pak najdu cestu zpět.Sbíhali jsme zprudkého kopce.Z kopce bylo jasně vidět jejich obydlená část.Zpomalil jsem ,abychs e mohl vydýchat.Pomalu jsem sestupoval dolů.Neměl jsem strach.Možná jsem chtěl poznat i courtneyinu rodinu.Neměl jsem strach o sebe,spíš o ní.
'Tyo tady je to všechno nějaký obrovský,ale i přesto pěkný.'Pomyslel jsem si.Mezi uličkami,které jsem míjel a se na mě občas juklo slunce,které již bylo  plné síly´.Jakmile jsem prošel kolem pár jejich ohromných baráků a uliček mezi nimi,chytli mě do sítě.
'Hmm,skvělý.'
"Ale ale.To je přece Jacob!"Dělal chytrého Mike.
"Copak s tebou uděláme?To až se dozví Courtney,že si tady a že tě zavřeli,okamžitě za tebou poletí, kdyby mohla!Hahaha.Neboj se,jako její snoubenec se o ní dobře postarám!"Vrhal ze sebe arogantním hlasem.Já jsem mohl jen zavrčet.Hodili mě do nějaké kamené šatlavi.Ještě zamotaný v síti jsem se zpamatovával.'Co tu vůbec dělám!Všechno se seběhlo tak rychle...'Přemýšlel jsem.
Otevřeli se dvířka a do nich vstoupila drobounká dívenka.Mohlo jí být tak patnáct."Tady máte nějaké oblečení,ale nikomu o tom neříkejte."Špitla tiše.Potom ,co zavřela tiše dveře,byl slyšet jen klíč v zámku.Vrátil jsem se do lidské podoby rychle sahal po tom oblečení.Navlékl si ho na sebe a prohledával kapsy.
"Jakeu!"Ozval se tichý a slabý hlasek za mnou.Lekl jsem se.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!...:P
Taky ON!



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ChriSthy Cullen ChriSthy Cullen | 29. prosince 2010 v 12:42 | Reagovat

:-)  :-)  :-)  :-D  pěknýř

2 ChriSthy Cullen ChriSthy Cullen | 29. prosince 2010 v 12:43 | Reagovat

*pěkný xD

3 Kajen Kajen | 29. prosince 2010 v 16:10 | Reagovat

:D...díky..:) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Opravdu bych Vám byla vděčná kdyby jste komentovali články a hlasovali v anketách ;) Některé věci mi dají více času než jedno kliknutí !! ;))
Děkuju!