Objednávka Desů Zde!

Co jsi zač? 5.díl

14. listopadu 2010 v 16:44 | Já...:c) |  Moje Povídky
V minulém díle:"Proto jsi byl tam u toho útesu,včera večer?" "Jo..Jo jsem taky vlkodlak..."


"A jak tě to vůbec napadlo,že jsem to já?!"Vyptávala se mě. 
"To ty tvoje oči.Jak jsme byli nahoře,tak jsi je měla černý.A než jsem se tě zeptal,jestli jsi to ty,tak si je měla černý,ale jak si se na mě podívala,byly to ty tvý krásný hnědý oči..."
"Jak jsi dlouho vlkodlakem?!Jakeu..." "Já?!Asi 2 roky...Od 16ti...A ty?" "No...to já už dýl....Od 14ti...takže 4 roky..." "Aha..Pojď.Sedneme si."A chytl jsem ji kolem pasu a vedle ji k tomu našemu minulému vlkodlačímu setkání.K útesu.
Sedli jsme si na kraj..."Neee,že mi tam spadneš.Do tý vody se mi vážně moc nechce." "Aha..Jak myslíš."A skočila do vody z útesu..."Courtney to ned...ělej...Hmm.Skvělý!" "Jakeu.Skoč!Neboj voda je teplá!" "Mno strašně...Má 5stupňů a je teplá..."

Courtney

Jak jinak Jacoba dostat do vody než...Dělat,že se topíš?!
No, ale malinko se mi to vymklo...Vlny....Zvedla se jedna hodně velká...Plula přímo naproti mě...Potopila jsem se...
Vlna nade mnou prolítla.Ale pořád jsem se nevynořovala.Seděla jsem u dna a čekala až přejdou i ty ostatní vlny.
PLÁC...Cítila jsem se voda zachvěla....To byl Jacob.Skočil pro mě,protože jsem byla pod vodou už nějakou chvíli....Když jsem viděla jeho nafouklé tváře,začala jsem se pod vodou řehtat...Jacob se na mě díval docela zdrceně a nechápavě....Podal mi ruku.Já ji odmítla a začala plavat ke hladině.Jacob začal trucovat...
Přestala jsem plavat a počkala na něho.Konečně začal plavat taky ke hladině....Ale plavat kus ode mě.Naštval se...Zavrtěla jsem hlavou a ušklíbla se.Jacob se na mě ani nepodíval a plaval si vesele vzhůru.
Plavala jsem pod hladinou ke břehu aniž bych se nadechla...Začínalo mi být už trochu divně,ale pořád jsem se nechtěla nadechnout.Asi pět metrů od břehu jsem začala klesat,neměla jsem sílu se bránit.Jenom jsem cítila chlad vody a slabé sluneční paprsky na tváři.Už jsem to vzdala.Síla ani chuť plavat ke hladině už nebyly.Začaly mi padat víčka.Ten souboj s tím neusnout byl těžký.Bojovala jsem takových 30 vteřin.Prohrála jsem.

Jacob

Když jsem doplaval na břeh,rozplácl jsem se tam.Ke břehu to byl kus.Voda studená, takže ty změny teplot nebyly na podzim nejlepší.Seděl jsem na pláži a díval se do zálivu,kdy se už konečně objeví Courtney.Uběhlo několik minut(tak 3min) a já začínal mít strach.Skočil jsem znovu do vody a začal ji hledat.Nikde jsem neviděl nic, co by se podobalo postavě,která se k tobě blíží,nebo plave od tebe.Začalo mi hodně silně tlouct srdce.Plaval jsem se nadechnout.
"Hhhhh...."Nadechl jsem se a vydechl."Courtney?!" Nic. "Courtney!!!"Křičel jsem znova.Pořád se nic neozývalo.Potopil jsem se.Pod vodou nic vidět nebylo.Plaval jsem blíž k útesům.Prohlížel jsem to u dna,jestli se nepraštila do hlavy.Nic. "Neměl jsem ji vůbec k tomu útesu brát!Proč jsem byl tak blbej..."Probíhalo mi hlavou.
U útesu byl výběžek po kterém se dalo vylést nahoru,šplhal jsem s strpělivostí nahoru.Když si mokrý dost to klouže.Konečně jsem vyšplhal nahoru.Rozhlížel jsem se ,jestli ji někde neuvidím. Doufal jsem v to.Ale nic.Zavřel jsem bolestí oči.Vydechl a polkl.Otevřel oči.A proměnil se ve vlkodlaka.Běhal jsem všude kolem zálivu.Hledal její pach.Ale nic,vůbec nic.Začínal jsem ztrácet naději.A pak mě to napadlo.Vím, že spolu moc nevycházíme.Ale Edward by mi mohl pomoct.Kdyby zaslechl její myšlenky.Nebo jen cítil její pach.Musel jsem to zkusit.
Doběhl jsem k 'malému' domku Cullenových.Zaťukal jsem.Otevřeli se dveře."Jacobe!Ahoj." Skočila mi kolem krku Christy."Ahoj."Odvětil jsem sklesle. 
"Jakeu, co se děje?" "Je doma Edward?!" "Jo.Říkal,že se stavíš..Ty máš holku?A kde je?"Sklonil jsem hlavu."O ní právě de. "Jacobe."Přivítal mě Edward. "Edwarde.Mohl bych tě o něco požádat?" "Jde o Courtney, co?" "Jo.A nechceš mi přestat líst do hlavy?"Edward v mí hlavě vyčetl,co se stalo."Jo.Pomůžu ti.Tak ale pojď!Ukaž mi,kde se to stalo.Christy,Carlisle,Alice,Jasper,Emmett šli s námi.Renesmme s Rosalieí a Esmé zůstali doma.
"Jacobe popiš nám ji trochu.."Požádal mě Jasper.
"No.Má Krátký čokoládově hnědý vlasy.Hodně tmavě hnědý oči,hubenou,ale trochu svalnatou postavu..." "Co taky jinýho,když je vlkodlak!"Snažil se žertovat Emmett."Emmette!"Okřil ho Carlisle.A já ho praštil pohledem. "...má tak 180 cm.A voní po vanilce...Na sobě měla tílko,myslim,že zelinkavý,a riflové kraťásky." "Jo.To by nám mohlo stačit."Řekl Edward.
"Neboj,Jakeu.Bude v pořádku."Ujišťovala mě Christy a hladila přitom po zádech.
"Najdeme ji."Snažila se mě ujistit i Alice. "To doufám...Stejně je to moje vina." "Musíme ji najít rychle.Začíná se stmívat.Mohla by být podchlazená.I když je to vlkodlak.Ale jak si nám po cestě říkal,je z jiné smečky.Nevím, jak je to u nich s teplotou.Může být i v bezvědomí a jestli má vodu v plících,může to být vážný..." "Carlisle!"Okřikla ho Alice.Bylo mi hůř o to víc.
Rozdělili jsme se.Po chvíli co jsme hledali se k nám přidala smečka..."Co tu děláte?!" Optal jsem se."Jakeu,mslim,že by jsi nás stranou nechávat neměl!"Řekl mi Paul.Jasně slyšeli mí myšlenky.
Jacobe!Alice má vidinu!"Doběhla ke mě Christy.Spěchal jsem k Alice."Alice.co vidíš?!" "Vidím jí,je někde ve tmě.Jenom oheň tam plápolá." "Co dál?!" Naléhal jsem na ni. "Je u ní něčí stín!" "Cože?!Kde je?Alice!"Naléhal jsem ještě víc..."Je u ní žena.Blondýnka..." "Angie!" Křikl jsem s Edwardem jednohlasně. "Kdože?!" Ptali se všichni okolo.Ale to už jsem běžel na jedno místo.Věděl jsem už ,kde by mohla být.Hrozilo jí nebezpečí.Nemohl jsem čekat...
Doběhl jsem ke skále.Cítil jsem ji.Vcházel jsem do skály.Neuvědomil jsem si,že jsem se proměnil ve vlkodlaka.A že Angie by mě mohla jediným jejím pohledem zabít.Šlo mi teď o ní.Jedině o ní.
Když jsem se blížil ke světlu od ohně,Zahlédl jsem ji.Uviděl, jak dýchá.Tak strašně se mi ulevilo,že žije."Díky,bože!"Řekl jsem si v duchu.Stál jsem přímo nad ní.Hlavou jsem se o ní otíral.Lehl jsem si k ní.Chtěl jsem ji hřát.Přišla Angie a začala na mě syčet.Pořád jsem byl vlkodlak.Až teď mi to došlo.
Proměnil jsem se."Ahoj.Angie..Děkuju." "Jacobe to jsi ty?!Ty jsi taky vlkodlak.Jo.Nemáš zač."
"Myslím,že bude nejlepší,když ji vemu domů..." "Ne!Zůstane tady..."Zakřičela na mě Angie.."Zbláznila si se?!To tu má umrznout?!"Angie svěsila hlavu."Ne to ne."Uznala.
Šel jsem ke Courtney a zašeptal jí:"Omlouvám se,odnesu tě domů a bude ti tepleji." Podebíral jsem jí rukama.Přitiskl k hrudníku.Nadechl se a zvedal jsem se."Ještě jednou dík." Poděkoval jsem Angie a šel směr východ.
Cítil jsem, jak venku fouká vítr a je tam chladno.Přitiskl jsem si ji k sobě ještě víc."za chvíli budeš v teple, slibuji."Zašeptal jsem.Cítil jsem, jak málo jí tluče srdce.Jak lehounce a slabě dýchá.

Konečně jsme se blížili k mému(a táty) domku.Otevřel jsem dveře.Z obýváku se ozvalo:"Jacobe,kde jsi byl celý den proboha?!"Billy se už hrnul ke dveřím na chodbu."Tati!Kde máme tu teplou deku?!Dovez ji prosím!" "DObře."Jak mi Courtney spatřil na nic se neptal.Tentokrát mu ani nevadilo,že jsem mu řekl 'dovez'.Zašel jsem do svého pokoje.Nebyl sice super uklizenej a ani moc velkej,ale jsem kluk a co byste ode mě jako chtěli.Byla v něm postel a to teď bylo důležitý.A gauč.Položil jsem ji nejdřív na gauč,abych mohl připravit postel.Uklidil jsem všechnen bordel a oblečení do skříně.Billy mi dovezl deku a já ji dal na kraj postele."Tati,udělej prosím čaj." "Udělám jí bylinkovej."Řekl mi vesele.Protože já nečajuju,jedinej, kdo u nás pije čaj, je Billy a dřív ho pila i máma,než umřela.
Uložil jsem ji do postele.Pořádně ji přikril a dal jí pusu na  tvář."Teď už ti snad bude tepleji."Doufal jsem.
"Tak tady máš ten čaj." A položil ho na stolek vedle mé postele. "Díky,tati." Billy k ní přijel na svém už skoro zrezivělém vozíku."Je hezká." A šáhl ji na čelo a ruku."Není moc studená.Podchlazená snad nebude." A vydal se ke dveřím."Nemám informovat její rodiče,nebo někoho?" "Ne.Nikoho tu asi nemá."Billy odjel z pokoje a zavřel dveře.Tohle jsem měl na tátovi moc rád.Neprudí.
Chvíli jsem u ní seděl a hladil jí.Ležela jako,když byla v kómatu.Nehýbala se.Jen dýchala.
Sednul jsem si na gauč a hlídal jí.Ale po chvíli jsem usnul.

Courtney

Když jsem se probudila,vůbec jsem nevěděla,co se stalo a kde jsem.Ale jakmile jsem se podívala před sebe a uviděla Jakea, jak mě hlídá a spí jako andílek,hned mi došlo, kde jsem se nacházela.Byla jsem u něho doma.Bydlel v takovém malém domku,s nějakým mužem na vozíku.Asi to byl jeho táta.Jo,měla bych si řikat,že je ten kluk divnej,když ještě pořád bydlí s otcem.Ale protože byl jeho otec na vozíku,tak mi to nijak nevadilo a dokonce jsem to i chápala.Všimla jsem si hrnku na stolku u postele:'Návštěva'.Potichu jsem se uchichtla.Cítila jsem bylinky.A trochu se toho čaje napila.
Jak jsem se převalila na bok,cítila jsem Jakea na polštáři.Přičichla jsem k polštář ještě víc a plně se do něj zabořila a usnula.

Jacob

Ráno když jsem se vzbudil,můj první pohled směřoval na postel."Převalila se." Řekl jsem si v duchu.Vstal jsem z gauče a šel k posteli.Podíval jsem se do hrnku.Ubylo trochu čaje.Usmál jsem se a dal jí pusu na čelo.
Protože už bylo ráno,naštěstí sobotní ráno,šel jsem do koupelny,abych se osprchoval.Jak jsem tak spěchal do koupelny, neuvědomil jsem si,že jsem si sebou nevzal žádný čistý prádlo.Vyšel jsem ze sprchy a chmatal po tyrkysový osušce(mojí nejoblíbenější a nejlepší,no a hlavně nejčistší osušce, co jsme měli).Cítil jsem, jak mi po těla tečou kapky vody a jak mě na zádech lechtají. Trochu jsem se osušil a zabalil spodní část těla do osušky."Sakra.Nemám čistý trencle."A nezbývalo mi nic jinýho než jít do pokoje do skříně,ve který byl od včerejšího večera děsnej bordel.Ale risknout jsem to musel.Pomalu a potichu jsem vzal za kliku od pokoje a otevřel.Nakloukl jsem.Musel jsem nakouknout trochu víc,protože hned vedle dveří byla skříň.Courtney klidně odfrkovala ze spánku. Co nejpotišeji jsem došel ke skříni a potichu a hlavně malinko ji otevřel,aby se na mě všechen bordel nevysypal.Našel jsem svý šťatný terncle."Jo!"Zašeptal jsem si vítězně.Teď jsem musel najít fusky,triko a nějaký kalhoty.Všechno jsem to držel v rukou.
"Ehm!"Lekl jsem se,až to se mnou trhlo. "Courtney.Dobrý ráno."Ušklíbl jsem se.Courtney si mě s úsměvem prohlížela."Uvědomuješ si,že jsi přede mnou,jen v osušce?Né,že by mi to nějak vadilo,ale.."Začala se šibalsky usmívat."No.Zapomněl jsem si to vzít už předtím...Jsem rád,že je ti už dobře." "No komu by takovýhle probuzení, dobře neudělalo."Odešel jsem do koupelny se obléct.Přišel jsem zpátky do pokoje,ale Courtney tam nebyla."Sakra!Kam zdrhla.Vždyť mi to netrvalo,tak dlouho?!"Vrtalo mi hlavou...
Přes nos mě praštila vůně smažený slaniny.Spěchal jsem do kuchyně."Tak jsi se obléknul..."Smála se Courtney."Courtney se v kuchyni fakt vyzná.Umí snad tu nejlepší smaženou slaninu,co jsem kdy jedl."Cpal se u stolu Billy. "No.Nejlepší není.Moje babička ji uměla líp."Courtney se na mě nesměla podívala."Dáš si?" "Zbejvá mi něco jinýho?" "Ne!" Billy se začal až dusit,Jak tu slaninu do sebe cpal."Ach jo!Tati!Kolikrát ti to mám ještě řikat!Musíš kousat a né hltat..."Smál jsem se mu a dal mu prudkou perdu  do zad. "Díky."Řekl přidušeně.
Po snídani jsem dal Coutney nějaké mámino staré oblečení."Děkuju.Fakt to nevadí?!" "Ne.Přece ti nedám svý nebo Billyho.To by jsi vypadala tlustě..."Smál jsem se." "Ha.Ha.Ha.Moc vtipný."Odsekla mě.
šel jsem s Courtney za smečkou,abych jim poděkoval.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lelo555 Lelo555 | E-mail | 16. listopadu 2010 v 19:43 | Reagovat

hmmm..... hezky :-P  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Opravdu bych Vám byla vděčná kdyby jste komentovali články a hlasovali v anketách ;) Některé věci mi dají více času než jedno kliknutí !! ;))
Děkuju!