Objednávka Desů Zde!

Co jsi zač? 3.díl

12. listopadu 2010 v 23:57 | já...:c) |  Moje Povídky
V minulém díle jsem skončila:
Když jsme všichni seděli,chvíli jsme si povídali,ale pak se mi to kapánek zvrtlo....

Jacob

Cítil jsem, jak mi někdo funí na záda.Kluci se dívali ze mě a tvářili se docela vážně....
Otočil jsem se.A musel jsem se okamžitě skrčit,protože jsem zahlédl,jak se ke mě blíží něčí pěst.
Jakmile nade mnou prolítla, podíval jsem se, kdo se mě snaží uhodit.Byl to "šampoonek",a tak jsem po něm hned skočil.
"Jakeu!!Nech ho!!!DOST!!!nechte toho oba!"křikla Courtney,ale ani jeden z nich nereagoval....
"Jacobe dej mu!"Křičeli kluci ze smečky.
"Dej mu!Dej mu!"Bylo slyšet všude kolem...
Měl jsem sto chutí ho zmlátit do bezvědomí,ale nepotřeboval jsem průšvih.
Jeho pěsti byli na "obyčejnýho" kluka dost silný,ale nebolelo mě to.Ale když jsem mu dal ránu já,vypadal skoro jako když každou chvíli omdlí.

Courtney

Už jsem to nemohla vydržet...Prorvala jsem se davem a vzala Jakea za triko.nešlo ho jen tak za triko vzít a tak jsem se je snažila odtrhnout oba.Podařilo se mi to.Jacob se na mě tak podíval,jako kdyby chtěl říct:"Kde se taková síla v tobě vzala proboha?!"
Zakroutila jsem hlavu.Podívala se na oba a odešla.Prorvaní davem od nich bylo trochu těžší než k nim. Když jsem byla mimo dav,začala jsem utíkat směrem ze školy....k lesu.
Jacob běžel za mnou a to jsem v tu chvíli vážně nepotřebovala.
"Courtney...Courtney počkej..."křikl na mě Jake.
Zastavila jsem se,ale neotočila se...
Jacob mě doběhl a obešel mě tak,aby se mi mohl dívat do očí.Měl minimálně 2 metry,takže se ke mě musel shýbat.Já se mu do očí dívat nechtěla, a tak jsem uhýbala.Jacob mě chytl lehce za bradu a zvedl mi hlavu tak,aby se mi viděl do očí a já do jeho očí,aniž by mi ublížil.
"Omlouvám se..."řekl mi upřímně."Já vím,že se ti to nelíbilo.Ale vždyť si to zasloužil.Pořád tě ochmatával....a.." "A tobě se to nelíbilo viď?"Přerušila jsem ho. "Jo, nelíbilo..A kdo to vůbec je?" Zeptal se mě..
"Víš Jakeu, je to složitý...O tom se mi teď moc mluvit nechce.Povím ti to jindy jo?"Zeptala jsem se ho a podívala do očí.Jacob kývl.
"Pojď se mnou..."Nabídl mi Jake a chytl mě za ruku.Já ho následovala.
Šly jsme lesem.V lese bylo poměrně chladno a nesvítilo tam vůbec Sluníčko.Jen občas,když mu stromy dali možnost nakouknout.Došly jsme na louku.Ta louka byla tak krásná.Všude to tak kvetlo.Byl slyšet i Datel,jak "vrtá" do stromu.Sluníčko tam krásně svítilo.Pro mě to byl ráj..Jako pro každou dívku v mém věku..Jake mě vzal k malé skalce, která tam trochu vyčnívala.Sedli jsme si na ni.Jake chvíli jen tak seděl a díval se na zem.Ale pak na  mě promluvil..."Víš,i když tě znám sotva den,jsi úplně jiná...Tvý oči jsou upřímný a to mi u některých dívek chybí."Řekl mi to tak klidně,upřímně a přitom trochu tiše,takže to bylo trochu romantický.Setkali jsme se pohledem.On se na mě díval už dřív,ale já se lehounce rozhlížela po louce.
"Víš,mě tvoje oči fascinovali.Ta jejich divokost a nespoutanost.Ty sám jsi takový divoký,nespoutaný,milý,laskavý,sexy :cP..."U toho sexy,jsem se ušklíbla,A Jacob se ne mě usmál. "...A celkově jiný než ostatní.Jenom...když se rozčílíš,je to jako,kdyby v tobě bylo nějaký zvíře..."Jacob se na mě nechápavě podíval. "...To tvé druhé já,mě trochu děsí." "Ty se mě bojíš?" "Ne.To ne.Ale, jakmile se rozčílíš,nevím co od tebe čekat ." "Víš,mě rozčiluje ta 'šampoonek',co se po tobě furt sápe.Je mu jedno, jestli ti to vadí nebo ne." "Tobě se to nelíbí viď?!" "Ne.Nelíbí.A vůbec,kdo to je?!" "No,Jakeu povím ti to jindy, jo?Mě se o tom teď mluvit moc nechce."
Jacob kývl.
"Pojď se mnou.Chci ti někoho představit..."Stoupla jsem si a podala jsem mu  ruku.

Jacob

Jakmile mi podala svou ruku,tak jsem se jí chytl.Mou ruku mi svarala tak pevně.Stoupl jsem si a ona se rozeběhla.Ne ona vylítla,tak až to se mnou cuklo.
Doběhli jsme k řece.Coutney mě pustila a stoupla si přede mne."Jakeu tahle cesta,kterou ti teď ukážuju, je tajná...!Přísahej,že ji neprozradíš?!"  Dal jsem ji pusu na tvář a zašeptal.."Přísahám."
Bylo na ni vidět,že ji to překvapilo.Rozeběhla se ,aniž byl mě chytla za ruku....:cI
Rozběhl jsem se za ní.Začal jsem jí dobíhat celkem rychle,ale ona začala zrychlovat, a tak jsem taky zrychlil.Když jsem ji doběhl chytl jsem ji za pas a začal s ní točit.Přišlo mi,že jí to nijak nevadilo,protože se smála.chytla mě za ruku a pokračovali jsme.Zastavili jsme se až u dvou skal.Mezi skálami byla malá úzká cesta."Buď tu opatrný...Nechci,aby se ti tu něco stalo."řekla mi.

Courtney

Chtěla jsem ho seznámit s někým,kdo pro mě moc znamenal.Věřila jsem mu,ale zároveň jsem měla strach.Jak na sebe budou reagovat?Bude se jeden druhému zamlouvat? Když jsem se Jakeovi podívala do očí byly poněkud zděšené,asi si říkal:"Proboha kam mě to vede?Tou cestou si dělá srandu, ne?A kvůli komu mě tam vede?A jak je ta cesta dlouhá?"
"Courtney,kam mě to vůbec vedeš?" "Uvidíš!Už je to kousek."Vešla jsem na tu cestu mezi skalami.Zastavila se a otočila na Jakea."Deš?" On si ty skály pořád, tak prohlížel.Ano,byly hodně vysoké,měly aspoň 20 metrů a Jacob si proti nim musel připadat malý, vždyť měl 2 metry,ale co jsem měla říkat já se svými 175 cm?
"Jo.Už du" Šly jsme hned za sebou.Na skalách byli havrani a ty zvuky,co dělali...Tak ty nesnáším.
Jake si mě chytl.Samozřejmě za ruku.Asi chtěl mít jistotu.Jelikož přes skály se moc světla nedostalo,bylo to ,jako kdyby v noci nevyšel Měsíc.Na konci cesty bylo vidět světlo ke kterému jsme se blížili.
"Konečně máme to za sebou!Kam dál?"Radoval se Jake. "Ještě ten kopec..."A ukázala jsem kopcovým směrem.
Když se Jake podíval tím směrem,zmizel mu postupně úsměv z obličeje. "To jako tenhle Kopec?!Vždyť to je vo pusu...!Je to strašně strmí...." Děsil se Jacob. "Já vím,ale jsou tam sem tam skály takže se jich můžem chytat!"A usmála jsem se na něj,abych ho trochu obměkčila. "Hmmm...Tak pojď..."Řekl mi sklesle. "Neboj je to hned nahoře..."Snažila jsem se ho uklidnit. "Hmmm...skvělý!" Jake Sklesle vydechl. Nadechl se na krok a vyrazil.Já jsem pelášila za ním, a když jsem ho doběhla,na chvíli jsem se k němu přitiskla.Jacob se usmál.
"Uf!"... "Hek!" "Šmarjáá....Kolik ještě?"Ptal se mě."Už jenom kousek." Jake se podíval nahoru. "Tomuhle řikáš kousek?Vždyť je to nejmíň,ještě 50m strmího stoupání." "No, říkám kousek."
Ten kopec nám dal hodně zabrat.šlapali jsme ho asi 45minut.  "Aaaa.Konečně." "Jaku, ještě musíme přes tu lávku...." 

Jacob

Ten kopec mě úplně vyřídil.Jak Courtney řekla :"Jaku, ještě musíme přes tu lávku....",tak jsem se podíval....Ta lávka byla poloviční!!! "Cože?Vždyť je každý obprkno je pryč!?" (moje pozn.:to obprkno myslím jako-prkno, mezera,prkno,mezera,....) "Neboj...Todle už je hračka."Ujišťovala mě.
Když jsme šly po lávce..."Není to na tebe vysoko?A nebojíš se?Jakeu?" "Jo?" "Ptám se tě,jestli se nebojíš?" "Ne...Fascinoval mě ten výhled..." "Aha"xcD Smála se mi...pod tou lávkou,jak už to tak bývá,byla dlouhá rokle.
Přešly jsme přes lávku."Hele to je barák?!Hurááá" "Jo...To je ono."Na Courtney bylo vidět,že znervózněla."Neboj...Přežil jsem tu cestu, přežiju už všechno..." "Hmm...Tos mě teda uklidnil..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ChriSthy Cullen ChriSthy Cullen | 13. listopadu 2010 v 14:39 | Reagovat

pěknýýýý jukni na můj blog http://thelenorka.blog.cz/ :-)  :-D

2 Kajen Kajen | 13. listopadu 2010 v 16:37 | Reagovat

hezkej..:c) ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Opravdu bych Vám byla vděčná kdyby jste komentovali články a hlasovali v anketách ;) Některé věci mi dají více času než jedno kliknutí !! ;))
Děkuju!